Category: Rozhovory

Václav Kurel: Přebytek CO2 ve vzduchu začal být problém už ve 20. století

V následujícím článku se podíváme na kloub regenerativnímu zemědělství skrz projekt Carboneg, který vede Václav Kurel z Benefit Managament s.r.o.

Dozvíte se, co vlastně regenerativní zemědělství představuje, proč bychom se o něj společně s uhlíkovou neutralitou měli zajímat, nebo který dokument na Netflixu byste si pro ponoření se do tématu měli zapnout.

Můžete prosím problematiku regenerativního zemědělství vysvětlit pro úplné laiky ?

Je to způsob hospodaření, který se snaží maximálně respektovat přírodní mechanismy a vracet do půdy život. Smyslem je opravdu půdu zregenerovat, aby byla odolnější vůči suchu a přívalovým dešťům a aby obsahovala dostatek přístupných živin pro kořeny rostlin i bez umělých hnojiv.

Rozhodli jsme se pro tuto metodu na základě informací ze světa, které hovoří o tom, že je to nejlepší cesta, jak řešit nepoměr mezi obsahem uhlíku ve vzduchu a v půdě. Zjednodušeně řečeno, regenerativní zemědělství zajistí návrat uhlíku do půdy. Vidíme to jako cestu ke zpomalení klimatických změn a k ozdravení zemědělské půdy. Jen ta zajistí optimální výživu pro zdravé rostliny a úrodu bez nutnosti zbytečně dodávat chemické prostředky.

Od regenerativního zemědělství si slibujeme i zvýšení biodiverzity. Nelze ho ale zaměňovat za ekologické, které chemii zcela vylučuje. Při regenerativním lze chemii využívat, ovšem v omezeném množství, aby to nemělo vliv na obsah humusu v půdě, který je důležitý pro vázání uhlíku.

Omezení kultivace půdy a chemických vstupů, zapojení meziplodin či kombinace rostlinné a živočišné výroby zaručuje návrat uhlíku do půdy a tím i správnou výživu rostlin a optimální produkci zdravých potravin. Zkrátka nepřijde ani příroda.

Prosím představte projekt Carboneg …

Jedná se o projekt na podporu regenerativního zemědělství, který zvyšuje podíl organické hmoty v půdě a tím i váže CO2 do půdy. Tyto absorbované tuny CO2 chceme prodávat do firem, které chtějí být uhlíkově neutrální, ale stávající technologie jim to neumožňují. Kromě boje proti příčině klimatické změny tím chceme přispět ke zdravějším potravinám, větší biodiverzitě a větší schopnosti zadržet vodu v krajině. Potenciál je obrovský a to mě na tom velice láká.

Carboneg podporuje regenerativní zemědělství nabízením odkupu takzvaných offsetů, což je jedna z mnoha možností, jak pomoci při řešení uhlíkové neutrality a mít přitom vliv na lokální prostředí, tedy místní krajinu a produkci kvalitních potravin. Se zájemcem probereme, jaké množství uhlíkových kreditů (offsetů) mu v cestě k této uhlíkové neutralitě pomůže, prodiskutujeme s ním jeho možnosti a benefity v podobě podpory pro zemědělské podniky, které se rozhodnou uplatňovat regenerativní zemědělství. K tomu uzavřeme pětiletou smlouvu.

Jaký vztah máte vy osobně k tomuto tématu, co vás vedlo k tomu se o tuto problematiku zajímat hlouběji?

Velice silně vnímám negativní dopady probíhající klimatické změny. Je to obrovský problém, který bude jen narůstat, a stávající pandemická krize se v tomto kontextu jeví jen jakési branné cvičení.

Cítím velkou zodpovědnost vůči svým dětem, abych se jim jednou mohl podívat zpříma do očí a říct, že jsem snažil pro ozdravení naší krajiny udělat vše, co bylo v mých silách.

Osobně bych chtěl přispět k řešení příčiny tohoto problému. Regenerativní zemědělství je naprosto geniální řešení. Kromě samotného ukládání uhlíku do půdy má mnoho vedlejších pozitivních efektů, jak jsem zmínil před chvílí.

Kdy vlastně celý nedostatek CO2 v půdě a jeho přebytek ve vzduchu začal být problémem? (Kdy jsme si to začali uvědomovat a kdy jsme na to začali reagovat?)

Přebytek CO2  ve vzduchu začal být problém už v druhé polovině minulého století, ale začal se zřetelně projevovat až v tomto století, kdy ho lidstvo začalo aktivně řešit. Nedostatek humusu (uhlíku) v půdě lze účinně kompenzovat chemickými hnojivy, takže se projevuje „jen“ v menší odolnosti vůči vodní a větrné erozi. Tento skrytý hendikep půdy ale začal být markantnější s rostoucím počtem klimatických extrémů v 21. století.

Co je nejčastějším důvodem, proč lidé tento způsob zemědělství odmítají případně toto vůbec neřeší?

Všechno je to pro nás nové proti všem dosavadním poučkám a zavedené praxi.

Je uhlíková neutralita čistě problémem zemědělců, nebo se o ní mohou nějakým způsobem zasloužit i “obyčejní” lidé? Jak může každý z nás přispět ruku k dílu?

Obyčejní lidé se mohou zapojit například svým zájmem o způsob produkce potravin, které konzumují. Například by se měli zajímat o to, kde a jak byly nakupované potraviny vyprodukovány. Je třeba velký rozdíl mezi hovězím, které je od dobytka, který se pásl celoročně venku, a nebo byl naopak celý rok zavřený v kravíně.

Jak si stojí Česká republika oproti zahraničí při řešení uhlíkové neutralitě? (Jak tento problém řeší naše vláda, jaké jsou její řešení tohoto problému?)

To už je na jiné experty. Obecně řečeno jsme v tom spíš pozadu a ve vleku ambicióznější EU jako celku.

Tipy na články, filmy, dokumenty, videa, které o tomto problému mluví …

Doporučuji dokument “Sklonit se k zemi” na Netflixu.

👀 🎥 TRAILER


S našimi rozhovory míříme na odlišná odvětví, ze kterých Vám přinášíme osobnosti a jejich pohled na svět podnikání a technologií. Pokud se Vám rozhovor s Václavem líbil, zkuste dál například “Jan Sasínek z projektu Terap.io vypráví o podnikání s digitálním produktem a jeho výzvách” nebo “Jan Sasínek z projektu Terap.io vypráví o podníkání s digitálním produktem a jeho výzvách“.

Dozvědět se více

Jan Sasínek z projektu Terap.io vypráví o podníkání s digitálním produktem a jeho výzvách

Nedávno jsme navázali spolupráci s platformou Terap.io, která svým klientům nabízí online sezení se zkušenými terapeuty.

Projekt postupně roste, z čehož máme obrovskou radost, proto jsme se rozhodli oslovit právě Honzu Sasínka, aby nám o Terap.io povyprávěl. Terap.io je online platforma pro psychoterapii sloužící jak klientům, tak terapeutům. Její největší hodnotou je její univerzálnost a dostupnost.

Zakladatelé Honza Sasínek i Chadi El-Moussawi neměli v oblasti podnikání dříve žádné zkušenosti. Honza se věnoval programování a IT na živnost a Chadi byl finanční ředitel ve výrobní firmě, a potom investiční bankéř ve velkém korporátu.

Jak vzniklo Terap.io?

Životní trable. To byl asi úplně prvotní impuls, jelikož jsme se s kamarádem nacházeli v nefunkčních manželstvích. Měli jsme najednou starosti, které jsme do té doby neznali a nevěděli jsme, co s nimi. To postupně vedlo spirálou k psychickým problémům, díky čemuž jsme se dostali až na psychoterapii. Oběma nám pomohla až do té míry, že jsme si po několika měsících říkali, proč jsme do toho nešli dřív.

Proč jsme dávno nevyzkoušeli terapii místo všeho toho otáčení myšlenek ve vlastní hlavě?

Jednoho dne Chadi, se kterým teď Terap.io máme – nadhodil otázku: „Co takhle zkusit terapii zprostředkovat jako službu na internetu?“ My jsme sice v Praze, kde není problém terapeuta najít, ale většina lidí žije na místech, kde to tak jednoduché není. Zaprvé ho vůbec sehnat a zadruhé se k němu dostat.

Tohle celé se stalo 4–5 let zpátky. Od té doby jsme postupně převalovali myšlenky a rozpracovávali je až do okamžiku, kdy jsme se rozhodli do toho jít naplno.

 

 

Jakým způsobem ovlivnila celá COVID situace poptávku po vaší službě?

Samozřejmě situace, která je všeobecně velice nepříjemná a pro spoustu lidí tragická, je  naopak z pohledu platformy, která se zaměřuje na psychickou pomoc, vlastně obchodně dobrá. Je to něco, co nás hodně nakoplo v loni na jaře ve chvíli, kdy spousta lidí s prvním lockdownem potřebovala minimálně nějakou krizovou intervenci, prostě si popovídat s někým, kdo umí i něco víc než jenom říct „to bude dobrý“.

COVID pro nás byl jedním z přínosných aspektů.

Loni na jaře jsme zaznamenali velký nárůst poptávky. Byl to takový první velký impulz, kdy jsme dokázali oslovit nejen větší množství klientů, ale i investory, kteří viděli, že je tady platforma, která je technicky připravená na něco, co by mohlo být do budoucna i obchodně zajímavé. 

 

Jak jste vyřešili finanční stránku projektu?

Když jsme začínali s prototypem a úplně prvním MVP Terap.io, financovali jsme projekt z vlastních zdrojů. V téhle podobě jsme ho spustili v září 2019 a provozovali asi půl roku. Po půl roce přišla první vlna COVIDu, při které jsme celou dobu jednali s různými investory, kteří všichni říkali to samé:

Vypadá to zajímavě, až budete mít něco měřitelného, tak se můžeme bavit dál.

A přesně tohle COVID přinesl – příliv klientů a trakci, která začala mít silně vzestupnou tendenci. Najednou se role otočily a investoři, se kterými jsme se bavili předtím, nás sami kontaktovali s upřímným zájmem o spolupráci.

O pár měsíců později jsme si plácli s Mitonem a začali jsme Terap.io rozvíjet trošku ve větším. Opustili jsme prototyp a začali stavět službu, která se pomalu přibližuje podobě, jakou jsme si vysnili v roce 2017.

 

Co byste poradili podnikatelům při hledání a získávání investorů?

Z toho, co jsem řekl, vyplývá, že do toho hodně mluví štěstí. Jinak asi trpělivost. To je něco, bez čeho to určitě nejde. Na cestě na vás čeká spousta odmítnutí a zpochybnění. A s každým takovým člověk zjistí, jak špatně například prezentuje svůj nápad, jak o něm neumí mluvit, jak nezvládá vypíchnout nejdůležitější body, které jsou pro daného investora zajímavé. Samozřejmě je dobré se seznámit předem s tím, co daný investor hledá a předložit mu právě ten správný důvod, proč by zrovna do vás měl investovat. Tohle všechno jsme se učili za pochodu. Taky to pro nás oba byl takový první pokus – do startupu jsme přeskočili z korporátních prostředí.

 

S jakými technickými vyzvami jste se v průběhu projektu potkali?

Od začátku jsme stavěli velmi bezpečnou platformu – rozhodli jsme se nepoužívat žádné komunikační nástroje třetích stran, neposíláme lidi si povídat na Skype a podobně. To obnáší spoustu technické komplexity, kterou jsme ze začátku asi mohli malinko předpokládat, ale realita nám hodněkrát odhalila, jak málo člověk tušil, do čeho jde. 

 

Postupně jsme spolupracovali s různými dodavateli a partnery, kteří se ukazovali být více či méně vhodní pro tento druh projektu. Někdy jsme museli udělat pár kroků zpět a udělat to jinak. V jisté fázi jsme přešli na úplně novou platformu, kterou jsme museli přizpůsobit, a to za plného provozu – nemohli jsme klienty nechat bez nástroje, který poskytujeme, ale zároveň jsme na něm potřebovali udělat celkem zásadní změny. 

Spoustu výzev s sebou nesou i obyčejné pravidelné updaty a fixy, které nesmí způsobit jakýkoliv downtime, protože sezení jsou poskytována prakticky 24 hodin denně. 

Nemůžeme jen tak říct, že budeme o víkendu zavření, jako to dělají třeba banky.

Co by měl mít na paměti člověk, který se rozhodne podnikat s digitálním produktem?

Zatímco ve fyzickém světě je nám obecně zřejmé, že na určité věci se určité nástroje hodí lépe než jiné, v tom digitálním to platí úplně stejně, ale zdaleka to není tak evidentní. 

Stačí si vzít třeba jen základní otázky:

– V jaké technologii aplikaci vyvíjet? 

– Kde hostovat, pokud je co hostovat? 

– Používat velké cloudové poskytovatele, nebo to hostovat někde sám? 

– Připlácet si za to, že se někdo stará o vaši infrastrukturu, nebo si i to udělat sám? 

Hned taková volba technologie má obrovský dopad na to, jaké lidi jste schopni najít, co budou s danou technologií schopni dělat a kolik si za svou práci řeknou, protože každá technologie je jinak poptávaná na trhu.

Jsou to věci, které člověka na začátku hned všechn nenapadnou, ale je nutné s nimi minimálně trochu počítat. Člověk zjistí, že nezvládne všechno sám z počítače, který mu běží doma ve spíži. Že programátor, který aplikaci zvládne napsat, si říká 200 tisíc na měsíc a na trhu je pomalu jediný, protože všichni ostatní už pracují v Googlu. Máloco jde udělat levně, pokud dotyčný většinu věcí nezvládá sám hned na začátku. 

Už jen MVP vyžaduje velkou investici. Neříkám, že to musí být milióny, ale klidně do toho nějaké statisíce v korunách můžou spadnout. Přitom je to investice, která se nemusí vůbec vrátit, protože digitální svět je plný různých kopií vašich projektů, jen o tom možná nevíte, protože je provozují třeba někde ve východní Asii. 

 

 

S digitálním produktem přichází rozhodnutí, která vám mohou změnit původní záměr ze dne na den – prostě proto, že se změnila nějaká část technologie, na které běží, nebo se změnila situace. Je ale skvělé, že tyhle změny jdou často dělat velmi rychle, aniž byste museli přestavět celou fabriku. Můžete prostě změnit směřování během pár týdnů. V tomhle je digitální svět vlastně výhodný.

 

Jaké faktory pro vás byly důležité při výběru vývojářské firmy?

Pro mě byl zásadním faktorem pocit. Je těžké si z reklamních materiálů nebo z webové stránky udělat obrázek o tom, jakou službu skutečně dokáže daná firma přinést, když se každá prezentuje jako ta všemocná, co vyřeší každý problém a ani se u toho nezadýchá. 

Bohužel vždy dojde na různé kritické scénáře a může být velký rozdíl, jestli se k situaci firma postaví jako k něčemu, za co sama cítí odpovědnost, nebo raději začne věnovat čas jednodušším projektům a najednou se začnou ukazovat potíže s nekomunikací.

Takovou zkušenost jsme už měli – jak s Terap.io, tak s dřívějšími projekty. Tím pádem byl pro mě důležitý „good feeling“, celkový pocit z komunikace s reprezentantem dané firmy. Pak tam samozřejmě hrála roli cena a ochota k osobnímu jednání. 

 

Co byste doporučil lidem, kteří zrovna nově rozjíždějí svůj projekt?

Pořád jsme vlastně na začátku, takže je těžké se stavět do pozice, kdy bychom mohli dávat někomu rady. Měli jsme štěstí – jak my jako firma, tak i já jako osoba – protože jsme se obklopili skvělými lidmi. Terap.io se teď postupně ustálilo na osazení, které bylo pro mě dříve nepředstavitelné. Máme na každé pozici někoho, kdo je nejen skvělý v tom, co dělá, ale skvěle hraje i se zbytkem svého týmu. Někteří to hledají roky, ale nám se to podařilo sestavit relativně rychle.

Pak se samozřejmě se Chadim doplňujeme ve spoustě věcech. On je velice společenský a trpělivý, což já třeba ne. Absolutně si věříme a respektujeme si vzájemně názory na cokoliv. Díky tomu nevznikají žádné nepříjemné třenice a trapné situace, což zase považuji za štěstí, které není vůbec samozřejmé. 

Asi těžko budu radit stylem: „Sežeňte si někoho, komu věříte, a seskládejte si důvěryhodný tým.“ Ano, je to dobrý začátek, ale není to něco, co se dá udělat prostě jen proto, že chcete. Takže asi zase trpělivost.

 


 

S našimi rozhovory míříme na odlišná odvětví, ze kterých Vám přinášíme osobnosti a jejich pohled na svět podnikání a technologií. Pokud se Vám rozhovor s Honzou líbil, zkuste dál například “Průběh vývoje aplikace v KOALA42 krok za krokem“ nebo “Honza Emler: Technologie, které mi v Dolleru pomáhají“.

Dozvědět se více

Honza Emler: Technologie, které mi v Dolleru pomáhají

Podnikání je výzva a cesta. A to je přesně důvod, proč Vám čas od času přinášíme rozhovory se zajímavými lidmi z našeho okolí. Honza Emler je náš dlouholetý kamarád, který již více než pět let vede značku Doller. Brand, který pomáhá s plánováním a organizací. Krom hero produktu Diáře DOLLER nabízí i další nástroje, které pomáhají již více než 100 000 lidí plnit jejich sny.

Položili jsme Honzovi otázky, které se týkají jak jeho produktu, tak jeho fungování v pracovní sféře. Podělil se s námi o to, s jakými technologiemi si udržuje svou i firemní podnikatelskou flow a jak nahlíží na konkurenci.

Doller jste prej původně vymýšleli jen pro sebe, co vám v tehdejších diářích chybělo?

Nevyhovovalo nám, že začínaly od 1. ledna. Co když se rozhodnu, že chci začít plánovat v květnu? Taky nám v nich chybělo vyhodnocení a nepřišly nám vhodné na dlouhodobé plánování. Některé věci v nich naopak přebývaly – třeba časová pásma. A když už jsme narazili na něco motivačního, většinou byly vedené stylem, že říkaly, co máš dělat.

Měli jste na začátku Dolleru nějaké zkušenosti s podnikáním? Čím jste se při rozhodování řídili?

Ne, prostě jsme do toho skočili po hlavě. Dost tam hrála roli nějaká intuice a metoda pokus omyl. A taky probírání tématu s lidmi, co už třeba delší dobu podnikají.

S rostoucí oblíbeností Dolleru muselo přijít spoustu nových neznámých, jako jak vyřešit distribuci diářů, skladování a logistiku. Jak jste tyto problémy vyřešili a jaké technologie vám pomohly?

Ze začátku jsme všechno balili sami a odesílali z našeho malého pokoje ve Zlíně. Postupně jsme většinu věcí outsourcovali. Zautomatizovali jsme i věci jako přepínání stavů objednávek a na to napojených mailů, které lidem odesíláme (shrnutí objednávky, doklady, podklady k webinářům) i odesílání dat mezi skladem a eshopem, abychom se mohli věnovat zlepšení a udržení kvality zákaznické péče.

Můžeš uvést nějaký příklad momentu při svém podnikání, kdy se ti opravdu chtělo se vším skončit?

Tady asi zklamu, ale neměl.

Ze kterého prodaného Dolleru jsi měl největší radost?

Největší radost jsem měl z prvního prototypu, který nám vyrobila tiskárna. Konečně vidět fyzický produkt po těch 3 a půl měsících navrhování v počítači. A z těch prodaných je to určitě ten, který nám devátý den naší kampaně na Startovači pomohl splnit naši základní požadovanou částku

Jakou máš s Dollerem vizi do budoucna?

Pro letošní rok mám plány na Doller Akademii, která by měla zastřešovat přednášky a workshopy, které lidem pomůžou s rozvojem jejich potenciálu. A to nejen v oblasti plánování, ale i v dalších jako je osobní rozvoj nebo kreativita.

Ale máme tady koronu, takže po vzoru letošního roku to přenášíme do online prostředí. Jinak samozřejmě připravujeme nové produkty na plánování, nové provedení, nové barvy. Taky plánujeme rozšířit naši knihovnu seberozvojových knih, které jsou k dostání na e-shopu.

Bez které technologie by sis svoje podnikání nedokázal představit?

Neuměl bych si to představit jak bez papíru, tak bez technologie. Každé má svoje. Jsou to sice first world problems, ale šlo by mi to výrazně hůř bez Macu, klávesových zkratek, aplikací, které mi zlepšují pracovní flow. Nezmáknul bych to ani bez nástrojů pro real time úpravu, sdílení dat a dokumentů, ani bez automatizace pro opakující se činnosti. A hlavně bez lidí a jejich kreativity – to jsou ty nejlepší technologie.

Které konkrétní aplikace ti pomáhají udržet si svoji pracovní flow, jak říkáš?

Jasně.

– V týmu používáme Basecamp pro plánování a každodenní komunikaci.

– Pak mám moc rád appku Endel, kterou používám (nejen) na hudbu, se kterou se lépe soustředí při práci.

Spark na e-maily.

Voice Memos, kam si nahrávám zprávy a nápady, když zrovna nemám po ruce DOLLER Notes.

Jak se stavíš k vaší konkurenci? Jak moc je pro tebe důležitá, jak na její chování na trhu reaguješ?

Doller je na trhu už pět let a je pravda, že za tu dobu přibylo hodně nových brandů, které mají obdobné produkty. Pokud jejich produkt není úplně stejný jako ten náš a pokud jejich video nevypadá jako kopie našeho videa ze Startovače, tak jsem rád, že se tématu plánování věnují i další lidé. Hledíme si hlavně svého, abychom se tím moc nezabývali a neztráceli čas. Vím, jak se chceme vyvíjet a že naše cesta je dost odlišná, protože lidem poskytneme ekosystém, který jim pomůže něčeho dosáhnout, nejen diář.

Jak nakládáš se svými důvěrnými informacemi? Existují určitě informace, které si do počítače nezapisuješ a uchováváš si je čistě v Dolleru nebo v něčem jiném?

Některé informace ukládám do zaheslované “klíčenky” Dashlane, kde mám hesla a některé dokumenty, které potřebuji častěji, abych je měl u sebe, ale pod zámkem. Věci, které jsou důvěrnějšího charakteru, tak nemám nikde nahrané.

Jsi obezřetný k tomu, kam všude v online světě odevzdáváš své osobní data? Zamýšlíš se někdy nad tématem ochrany dat?

Nemůžu říct, že to mám na 100 % vyřešené, ale snažím se to pořád zlepšovat. Hesla generuji náhodná o třeba 20 znacích, takže si je ani nepamatuji a neduplikuji je nikde. Kde to jde, mám dvoufaktorové ověření a na otisky prstu nebo FaceID. A pokud je nějaká stránka, kam lezu podezřelá, hledám, jestli není na nějakém seznamu podvodných stránek, než třeba odevzdám informace nebo nakoupím. Ale pořád zapomínám třeba zapínat VPN. Jak říkám, má to mouchy.

Pokud bys měl dát budoucím podnikatelům nějakou radu, co by to bylo?

Najděte si něco, co vás bude bavit. Protože když se někdy nebude dařit, bude pro Vás mnohem snazší překonávat všechny překážky.


Naše rozhovory míříme na odlišná odvětví, ze kterých Vám přinášíme osobnosti a jejich pohled na svět podnikání a technologií. Pokud se Vám rozhovor s Honzou líbil, zkuste dál například “8 rad a tipů pro začínající podnikatele od Štěpána Malého z firmy Antonie Emma“, nebo článek “Ve startupu musíte umět lépe prioritizovat, více pracovat s tím co máte a obecně chytřeji, říká Pavel Kučera.

Dozvědět se více

Pavel Kučera: Ve startupu musíte umět pracovat s tím co máte

V našem dalším rozhovoru Vám přinášíme odpovědi Pavla Kučery, který se s námi podělil o jeho zkušenosti nasbírané za svou kariéru a především při rozjezdu jeho nového startupového projektu Datari.

Co je potřeba k tomu, aby člověk zrealizoval svůj byznysový nápad, jaké fáze vývoje jej čekají, a do kterých odvětví se dnes vyplatí podle Pavla Kučery investovat? Čtěte v následujících řádcích.

Pavel Kučera
Mohl byste se nám, prosím, pro začátek představit svými slovy?

Jsem technik, který nikdy nechrlil hromadu kódu a měl v životě štěstí na lidi a příležitosti.

Budoval jsem datová centra a webové služby v Sun Microsystems, ještě když SaaS se nedalo vygooglit a cloud byl jen na obloze – tam jsem si uvědomil, že špičkové technologie vám jsou na nic, pokud je neumíte prodat. Ve firmě Avast jsem migroval bezpečnostní byznys logiku z klientů do datacenter, kde jsme za pomoci strojového učení vyráběli modely na detekci virů. Avast měl tenkrát 200M uživatelů, což představovalo tunu dat, ze kterých se algoritmy mohou učit. Následně na pozici CTO jsem rozšiřoval produkty, tým a technologie, v tom dobrém slova smyslu agility – hezky od spodu, ještě než Scrum přišel do módy. U umělé inteligence jsem pak pár let zůstal a pro firmu GoodData vymýšlel, jak BI povýšit na prediktivní tool – příkladem je třeba scoring firem pro banky. Poté se objevil akcionář, který měl ve střední Evropě ambici založit 12 B2B startupů postavených na AI – v tu dobu jsem se stal po létech zase Čechoslovákem a založil například vývojářskou pobočku CEAI v Košicích. V Merlonu jsme řešili KYC a anti-money-loundering pro banky skrze NLP čtení článků a rychle jsme vyrostli. Inkubátor CEAI a většinu jeho firem zabila megalomanie stvořitele a poté, co si spoustu kolegů alespoň zachránilo zdraví, zůstalo spousta zkušeností jak věci dělat a jak naopak nedělat. Teď když se nevěnuji dětem nebo horám, tak se snažím zkušenosti zúročit v něčem novém.

Jak člověk podle Vás na začátku pozná, že přišel s nápadem, který stojí za to? Jak jste to poznal Vy?

Vždy jsem se zamýšlel nad tím, co může přinést hodnotu pro firmy nebo samotné lidi, a jelikož jsem hlavou technik, tak si to hned propojuji s možným řešením, což občas svazuje. Jestli to bude stát za to, to na začátku nikdy jasné není – vidíme to, co je úspěšné, neúspěchy už se chlubí málokdo. A to platí i v případě Datari. Byznysově je tam vidět velký potenciál, neb za obchodem s daty mezi firmami je velký trh. Zároveň tam je příležitost, kterou dala lidem skrze GDPR Evropská unie tím, že de-facto deklarovala data o člověku jako data, která mu patří a může s nimi nakládat.

Nejvíce mě k Datari táhne změna paradigmatu, že už to nebudou jen velké společnosti, co si ke svému prospěchu s daty budou dělat co chtějí, ale že nad tím bude mít kontrolu i jednotlivec a bude z toho moci profitovat.

Co všechno je potřeba k tomu, aby člověk mohl zrealizovat svůj byznysový nápad a jaké otázky by si měl klást na začátku?
  1. Musí vědět, jaký problém nebo jaký přínos řeší a pro koho.

2. Poté se rozhlédnout, kdo to už řeší a jak. Vytváří nový trh, nebo je zásadním způsobem schopen konkurovat současnému? Na to stačí přístup k internetu, rozhovory s lidmi a analytická hlava.

Můžete prosím svými slovy popsat aplikaci Datari? Pro jakou cílovou skupinu je určena?

Aplikace Datari má ambici stát se datovým rádcem občanů a de-facto vykonavatelem GDPR práva zejména na přístup k datům. Získat data od datových správců, zobrazit je ve srozumitelné formě a umožnit s nimi nakládat k vlastnímu prospěchu, například sdílením výtažku informací z dat za odměnu nebo pro dobrou věc.

Cílová skupina je dobrá otázka. Na začátku jsme si porovnávali profily lidí, které osobní data zajímají, kdo tíhne více ke kontrole osobních dat a kdo z nich bude chtít profitovat. Tyto dvě skupiny lidí nemají velký průnik, ale Datari potřebuje obě – první skupinou jsou “geekové”, co chtějí vědět a umí si to ověřit. S těmi chceme pracovat v první fázi, a pak doufáme, že se dostaneme i k druhým, které zase skrze provize na prodeji informací umožní byznysové udržení projektu.

Jak moc je náročné v dnešní době pracovat s daty, a jak na tuto nabídku reagují velké firmy?

Práce s daty je citlivá oblast – speciálně ta osobní, tam nesmíte zklamat důvěru osob. Dobré zabezpečení a zároveň transparentní nakládání s daty je základ. Je zajímavé sledovat, jak to řeší velké firmy, se kterými se Datari snaží spolupracovat v oblasti poskytování osobních dat lidem. Od GDPR legislativy to jsou více než 2 roky a spousta firem vydala “Podmínky ochrany osobních údajů”, případně přidala otravnou hlášku “Souhlasím s cookie” na svůj web. Když od nich ale jejich zákazník data vyžádá, tak nastanou problémy. V mnoha případech je to nekompetence buď technická, nebo procesní a vůle to řešit.

V jednotkách případů je to arogance a obstrukce vůči zákazníkovi.

Jak byste popsal vývoj a fáze vývoje startupu, ve které se aktuálně nacházíte, co máte před sebou, a která byla pro Vás doposud největší výzvou?

Začali jsme průzkumem datových správců a zároveň jsme zjišťovali poptávku na data. Teď už máme prototyp aplikace a desítky beta testerů. Výzev bylo několik. Byl jsem zvyklý mít za zády zázemí větší firmy a větší týmy. Ve startupu musíte umět více pracovat s tím co máte, lépe prioritizovat a obecně pracovat chytřeji. S odstupem času vidím, co se dalo udělat líp, teď se jen z toho poučit a nepodělat, to je sama o sobě celkem výzva 😉

Kde se v člověku najde kuráž odejít z velké firmy, kde jste měl svou jistotu začít úplně od začátku s novým nápadem a projektem?

Už jsem si těch zaměstnání pár prošel od velké firmy Sun Microsystems / Oracle, přes velmi rychle rostoucí firmu Avast v B2C nebo etablovanou firmu GoodData v B2B segmentu. Moje poslední realizace byla v CEAI, což byl inkubátor startupů s umělou inteligencí, který zabila megalomanie úspěchu. Ve všech oborech jsem působil jako technický odborník nebo manažer a komunikoval s dalšími odvětvími byznysu jako marketing, sales a support.  Po CEAI jsem si řekl, že možná dozrál čas zkusit rozjet něco sám a od té doby se učím věci mimo technický rámec.

Dokázal byste rozeznat za svou kariéru nějaké chyby, ze kterých jste se dnes už poučil?

Jéje, těch oblastí je několik. V oblasti práce a spolupráce s lidmi a firmami se učím každý den, až mi někdy analytická hlava říká “musíš se učit rychleji”. V technické oblasti si dávám větší pozor, abych nevymýšlel kolo – soustředit se, kde je hodnota firmy a co lze vyřešit někým jiným nebo neřešit. V produktové oblasti je to větší pochopení uživatele. Není to jen pár chyb, je to sled věcí, které lze dělat jinak a lépe. Jak pro byznys, tak pro vlastní dobrý pocit.

Pokud byste měl vybrat 3 pro Vás inspirující a nadějné startupy dnešní doby, které by to byly?

Kromě osobních dat spíše sleduji trendy než konkrétní startupy. Zajímá mě téma energetiky, výuky a soběstačnosti Země. Jak přepravovat, uskladňovat a efektivně vyrábět energii a co je ve svých důsledcích opravdu ekologické, takže udržitelné. Jak vzdělání pomůže vyřešit globální problém. Nejsem vizionář, abych to rozlousknul, jen vidím potenciál v aplikování možných řešení.

Rada pro budoucí podnikatele?

Nebát se, prototypovat a ověřovat, a znovu a znovu … a to bez nadšení a vytrvalosti nejde.


Rozhovory s inspirativními osobnostmi z našeho pracovního prostředí jsme začali psát teprve nedávno, pokud si chcete přečíst další, zkuste třeba “8 rad a tipů pro začínající podnikatele od Štěpána Malého z firmy Antonie Emma“.

Dozvědět se více

8 rad a tipů pro začínající podnikatele od Štěpána Malého z firmy Antonie Emma

Společnost TOP Clerks pomáhá od roku 2015 firmám zefektivnit jejich účetnictví pomocí aplikace, která celý tento proces převádí do digitální podoby.

Jaroslav Kokoruďa, majitel firmy, má svou vizi do budoucna, která spočívá ve vytvoření franšízy, která bude poskytovat tyto účetní služby a zároveň vytvoří společný prostor pro růst firmám v oboru. Přečtěte si následující řádky, na kterých najdete 8 otázek a odpovědí, které vám přiblíží firmu TOP Clerks a digitální účetnictví obecně.

Prosím představte ve stručnosti TOP Clerks …

Společnost TOP Clerks byla založená v roce 2015. Hlavním cílem byl vývoj vlastní aplikace na ulehčení práce s účetními doklady. V roce 2018 se k tomu záměru přidalo úsilí vybudovat franšizový model poskytování účetních služeb.

This is custom heading elementJaké konkrétní kroky offline účetnictví jste se svým produktem převedli do onlinu?

Hlavní úsilí jsme věnovali převodu offline dokladu v papírové formě do online v digitálni podobě. Samotný převod není složitý, stačí na to skener a v dnešní době již většina firem zasílá doklady v elektronické formě. Úsilí jsme museli věnovat hlavně tomu, aby se účetní s elektronickými doklady pohodlně pracovalo. V naší společnosti je důležité i to, aby jsme práci na zaučtování byli schopní efektívně rozdělit mezi junior a senior účetní.

Jakou vidíte výhodu pro firmy, pokud půjdou cestou externího účetnictví namísto interního?

Největší výhodu vidím v pojištění. Interní účetní se nemůže pojistit za chyby způsobené chybným účtováním. Další výhody vidím v odbornosti, zastupitelnosti a nákladech. 

Kde se v člověku vezme touha zlepšovat právě obor účetnictví? Plyne tahle ambice ze špatných zkušeností?

Vyrůstal jsem v malé rodinné firmě. Můžu říct, že ta ambice ve mně byla již v dětství. Před 9 lety jsem začal podnikat a přemýšlel jsem, jak by se dala práce zefektivnit. Sám jsem začal účtovat a podnětem pro vlastni aplikaci byla potřeba rozdělit práci na rutinou – jak dostat doklady do účetního programu a odbornou – náhledem na doklad je zaúčtovat.

Jaká je v tomto oboru vlastně konkurence?

Obecně je známo, že účetních je nedostatek. Konkurence v online účetnictví přibývá a většinu firem se snahou o digitalizaci účetnictví znám. V poslední době dokonce narážím na firmy, které mají stejný záměr a každá vyvíjí vlastní aplikaci. Společným úsilím by dosáhly víc. V digitalizaci je poptávka od účetních velká, a proto mám v tomto směru myšlenku lidi propojit prostřednictvím asociace.

TOP Clerks aplikace
Jakou má podle Vás TOP Clerks konkurenční výhodu?

Nemyslím, že jsme jediní, ale výhodu považuji to, že hledáme nové možnosti, kam se účetní služby pomoci digitalizace mohou ubírat. Nevím o nikom, kdo by pracoval s konceptem franšízingu, jak ho máme navržený my.

Co Vás za svou kariéru ve vašem oboru nejvíce překvapilo?

Před dvěma týdny jsem odevzdával závěrečnou práci na manažerském studiu. Tomu předcházelo studium různých zdrojů o digitalizaci. Překvapilo mě hodně to, že myšlenky, které se teprve teď začínají aplikovat byly popsané před 10 lety.  Dalším překvapením byly výsledky dotazníku, který jsem pro účely práce rozeslal účetním a vyhodnocoval. Chybí větší informovanost o možnostech využití moderních technologií v účetnictví.

Pokud byste měl dát budoucím podnikatelům nějakou radu, co by to bylo?

Hledejte si účetní, které budete rozumět a ona Vám. Pro úspěšné budování firmy Vám nestačí mít jen správně zaučtováno.

Proto pracujeme na modelu účetních služeb, kde franšízant se má stát parťákem pro podnikatele a poradcem ve financích. A určitě chci povzbudit budoucí podnikatele, pro inovativní produkty a služby je místo na trhu a digitální transformace nás teprve čeká.

Děkujeme za rozhovor, přejeme, ať se v podnikání daří i nadále. 


Rozhovory s inspirativními osobnostmi z našeho pracovního prostředí jsme začali psát teprve nedávno, pokud si chcete přečíst další, zkuste rozhovor s otcem a synem z firmy Qapline: „Věřte svým schopnostem a nápadům“ říká Jindřich Machan ze společnosti QapLine.

Dozvědět se více

Bohatstvím pro mě nejsou peníze, ale čas, říká jeden ze zakladatelů firmy Antonie Emma

Inspirující příběh dřevěných dětských průlezek a pohled do zákulisí firmy Antonie Emma.

V dalším článku bychom s vámi rádi sdíleli story české firmy Antonie Emma, která je krásným příkladem značky s jasnou vizí. Její zakladatelé Štěpán, Josef a Petra se s vámi v následujícím rozhovoru podělí o pár informací ze zákulisí jejich bussinessu.

Antonie Emma Family
Představte prosím Vaši firmu a produkt …

Štěpán: Jde o firmu dvou rodin, i když teď je to spíše firma několika rodin, protože všichni, kdo jsou součástí, tvoří jednu velkou rodinu. Na přístupu k lidem ve firmě si hodně zakládáme. Jedeme si stylem svoboda ve firmě. Každý je svým pánem a za naše spolupracovníky dáme ruku do ohně. To je hlavní důvod úspěchu. Každý se do práce těší! Jak se říká, lidmi vše začíná a také končí.

Značka Antonie Emma má jasnou filozofii:

 

  1. Vracet svět k normálu, hledat vyváženost.
  2. Zpomalit uspěchanou dobu, naučit se žít v souladu s přírodou.
  3. Pomáhat tam, kde to ostatní přehlíží.
  4. Upozorňovat na problémy.
  5. Rozhýbat děti, rozhýbat rodiče.
  6. Žít tady a teď.
AE Kids

Takže si dávejte pozor na náš zvířecí GANG. Nikdy nevíte, kde si na koho počíhá.

Jak vznikl název „Antonie Emma“?

Štěpán: Antonie a Emma jsou jména našich prvních dětí. Právě holky nás při výběru názvu firmy inspirovaly.

Kde jste se s kolegou poznali a jak jste se dostali k dřevěným průlezkám pro děti?

Štěpán: Měl jsem několikaleté zkušenosti s prací se dřevem. Začínal jsem s firmičkou na dřevěné pohybové hračky a z neúspěšného podnikání mi zbyla nějaká výrobní technologie na dřevo. Do toho se nám narodila dcera Antonie. Tyto okolnosti mě nasměrovaly do této branže.

Všechno začalo fungovat dobře a já hledal parťáka, se kterým bych mohl vybudovat silnou firmu. Stejnou krevní skupinu, někoho šikovného a pracovitého.

Napadl mě Pepa, se kterým jsme se z dřívějších let znali. Dlouhou dobu jsme se sice neviděli, ale věděli jsme o sobě. Pepa nabídku přijal. Společně s ním a jeho manželkou Petrou jsme založili firmu Antonie Emma. Od té doby bylo víc času na všechno a mohlo se do všeho víc dupat.

Na základě úspěchu u našich dětí i zákazníků jsme věděli, že zaměření na pohybové hračky je správné. Jen jsme potřebovali něco naprosto originálního a skvělého pro rodiny. Po dlouhém přemýšlení a testování se zrodily Faber a Futu.

Faber

Tyto dva produkty naprosto podtrhávají naši filozofii. Trh nám dal za pravdu. Povedlo se! Díky světové jedinečnosti jsme získali potřebné ochranné opatření proti kopírování a napodobování produktů. Máme tak dostatek času na rozšíření našich myšlenek a produktů do celého světa.

Pamatujete si na pocit, kdy jste prodali svou první průlezku?

Štěpán: To je velmi těžké, všechno se tak rychle semlelo. Rok jsme měli v nabídce dřevěné hračky, které se dobře prodávaly, a do toho jsme pracovali na projektu Faber a Futu. Pak jsme ze dne na den změnili portfolio produktů a ono to fungovalo. Pak už jsme jen zdokonalovali tyto dva produkty ve všech směrech. Zásadní tak pro nás je spíš okamžik uvědomění si toho, že jsme stvořili něco naprosto originálního, produkt určený přesně pro dnešní dobu. Takový, který jde ruku v ruce s filozofií, za kterou se všichni hrdě postavíme. Tak tohle všechno dohromady je skvělý pocit. Jen aby to ale neznělo moc růžově.

Je těžké prodávat něco, co se nepodobá ničemu již existujícímu. Lidé to nevyhledávají, protože vlastně ani nevědí, co by měli hledat. Takže edukace veřejnosti byla od začátku velmi těžká. A s tím vlastně bojujeme pořád. Řešení teď nabízí konfigurátor od KOALA42, tak věříme v pozitivní obrat.

Návštěvníka našeho e-shopu nejprve nasměrujeme do konfigurátoruPro konfigurátor jsme zvolili intuitivní a uživatelsky jednoduché prostředí, kde si návštěvník zkouší virtuálně hrát s průlezkami. Díky tomu snadněji pochopí, oč tu běží. V kroku dvě se vrací na e-shop už o něco chytřejší, a hledá tak pro sebe ten správný produkt. Aplikace je velmi povedená, jednoduchá, rychlá a čistá. Viděli jsme hodně konfigurátorů, ale zdaleka nebyly tak dobré jako ten náš.

Jak se vám podařilo dostat se na zahraniční trh?

Štěpán: Pokud máte v České republice fungující firmu, originální produkt a pozitivní ohlasy zákazníků, je správný čas na to promýšlet možnosti expanze do zahraničí. Naše produkty se typově velice dobře hodí do Skandinávie a západních zemí. Jdeme tou nejjednodušší cestou. Do zahraničí je směřován pouze velkoobchodní prodej (s výjimkou Slovenska). V dané zemi bude mít firma výhradně jedno obchodní zastoupení. Snažíme se najít správné lidi, ty, kteří plně chápou, co, a hlavně jak děláme. Nyní fungujeme ve Švýcarsku a Lucembursku, v příštím roce je v plánu Rakousko, Německo a Dánsko.

Výroba Faber AE
Máte v oboru nějaké inspirace, firmy, ke kterým vzhlížíte a baví vás?

Štěpán: Spíš než inspiraci vnímám opačné případy. Když vidím, jak někteří podnikatelé obětují celý život honbě za penězi. Tak přesně tomu se vyhýbám. Pro mě bohatstvím nejsou peníze, ale čas. Čas je komodita, které máme všichni přibližně stejně. Jsem bohatý člověk, když mám čas být s rodinou a můžu si dovolit život žít. Díky podnikání si to můžu dovolit, a to byl taky vždy můj cíl, rozhodovat si o svém čase sám.

Co děláte každý nejraději ve svém volném čase?

Štěpán: Nejraději jsem s rodinou a společně cestujeme na divoko nebo rád řeším jakékoliv projekty (ať mé nebo kamarádů). Podnikání je můj velký koníček.

Josef a Petra: Celá rodina milujeme cestování. Cestujeme, kdy chceme a kam chceme. To je jedna z velikých výsad podnikání. Cena za tuto volnost je, že pracujeme prakticky neustále. Což nás mimochodem hrozně baví. Tvořit nové věci a něco dobrého tu zanechat dalším generacím je naším motorem. Podnikání je pro nás stejné dobrodružství jako objevovat svět. Zásadní životní prioritou jsou pak naše děti.

Pokud byste měli dát budoucím podnikatelům nějakou radu, co by to bylo?

Štěpán: Tak u tohoto bodu se rád rozepíšu. Myslím, že je to ta nejdůležitější otázka, která někoho může nakopnout k akci. Bohužel ve většině rozhovorů je tohle podceňovaný evergreen. Budu vycházet z pozice začínajícího podnikatele jako schopného absolventa bez peněz a majetku …

Jelikož se Štěpán u poslední otázky opravdu rozepsal, nechali jsme si jeho odpovědi v plném rozsahu pro další extra článek, na který se můžete těšit už za týden! Rozhovory s inspirativními osobnostmi z našeho pracovního prostředí jsme začali psát teprve nedávno, pokud si chcete přečíst další, klikněte ZDE

Dozvědět se více

8 otázek a odpovědí o digitálním účetnictví s Jaroslavem Kokoruďou z TOP Clerks

Společnost TOP Clerks pomáhá od roku 2015 firmám zefektivnit jejich účetnictví pomocí aplikace, která celý tento proces převádí do digitální podoby. Jaroslav Kokoruďa, majitel firmy, má svou vizi do budoucna, která spočívá ve vytvoření franšízy, která bude poskytovat tyto účetní služby a zároveň vytvoří společný prostor pro růst firmám v oboru. Přečtěte si následující řádky, na kterých najdete 8 otázek a odpovědí, které vám přiblíží firmu TOP Clerks a digitální účetnictví obecně.


 

Prosím představte ve stručnosti TOP Clerks …

 

Společnost TOP Clerks byla založená v roce 2015. Hlavním cílem byl vývoj vlastní aplikace na ulehčení práce s účetními doklady. V roce 2018 se k tomu záměru přidalo úsilí vybudovat franšizový model poskytování účetních služeb.

 

Jaké konkrétní kroky offline účetnictví jste se svým produktem převedli do onlinu?

 

Hlavní úsilí jsme věnovali převodu offline dokladu v papírové formě do online v digitálni podobě. Samotný převod není složitý, stačí na to skener a v dnešní době již většina firem zasílá doklady v elektronické formě. Úsilí jsme museli věnovat hlavně tomu, aby se účetní s elektronickými doklady pohodlně pracovalo. V naší společnosti je důležité i to, aby jsme práci na zaučtování byli schopní efektívně rozdělit mezi junior a senior účetní.

 

Jakou vidíte výhodu pro firmy, pokud půjdou cestou externího účetnictví namísto interního?

 

Největší výhodu vidím v pojištění. Interní účetní se nemůže pojistit za chyby způsobené chybným účtováním. Další výhody vidím v odbornosti, zastupitelnosti a nákladech. 

 

Kde se v člověku vezme touha zlepšovat právě obor účetnictví? Plyne tahle ambice ze špatných zkušeností?

 

Vyrůstal jsem v malé rodinné firmě. Můžu říct, že ta ambice ve mně byla již v dětství. Před 9 lety jsem začal podnikat a přemýšlel jsem, jak by se dala práce zefektivnit. Sám jsem začal účtovat a podnětem pro vlastni aplikaci byla potřeba rozdělit práci na rutinou – jak dostat doklady do účetního programu a odbornou – náhledem na doklad je zaúčtovat.

 

Jaká je v tomto oboru vlastně konkurence?

 

Obecně je známo, že účetních je nedostatek. Konkurence v online účetnictví přibývá a většinu firem se snahou o digitalizaci účetnictví znám. V poslední době dokonce narážím na firmy, které mají stejný záměr a každá vyvíjí vlastní aplikaci. Společným úsilím by dosáhly víc. V digitalizaci je poptávka od účetních velká, a proto mám v tomto směru myšlenku lidi propojit prostřednictvím asociace.

 

TOP Clerks aplikace

 

Jakou má podle Vás TOP Clerks konkurenční výhodu?

 

Nemyslím, že jsme jediní, ale výhodu považuji to, že hledáme nové možnosti, kam se účetní služby pomoci digitalizace mohou ubírat. Nevím o nikom, kdo by pracoval s konceptem franšízingu, jak ho máme navržený my.

 

Co Vás za svou kariéru ve vašem oboru nejvíce překvapilo?

Před dvěma týdny jsem odevzdával závěrečnou práci na manažerském studiu. Tomu předcházelo studium různých zdrojů o digitalizaci. Překvapilo mě hodně to, že myšlenky, které se teprve teď začínají aplikovat byly popsané před 10 lety.  Dalším překvapením byly výsledky dotazníku, který jsem pro účely práce rozeslal účetním a vyhodnocoval. Chybí větší informovanost o možnostech využití moderních technologií v účetnictví.

 

Pokud byste měl dát budoucím podnikatelům nějakou radu, co by to bylo?

 

Hledejte si účetní, které budete rozumět a ona Vám. Pro úspěšné budování firmy Vám nestačí mít jen správně zaučtováno.

Proto pracujeme na modelu účetních služeb, kde franšízant se má stát parťákem pro podnikatele a poradcem ve financích. A určitě chci povzbudit budoucí podnikatele, pro inovativní produkty a služby je místo na trhu a digitální transformace nás teprve čeká.

 

Děkujeme za rozhovor, přejeme, ať se v podnikání daří i nadále. 

 

Rozhovory s inspirativními osobnostmi z našeho pracovního prostředí jsme začali psát teprve nedávno, pokud si chcete přečíst další, zkuste rozhovor s otcem a synem z firmy Qapline: „Věřte svým schopnostem a nápadům“ říká Jindřich Machan ze společnosti QapLine.

Dozvědět se více

„Věřte svým schopnostem a nápadům“ říká Jindřich Machan ze společnosti QapLine

Jak se řídí rodinná přepravní firma ve Zlíně, která by mohla jít příkladem možná i Vám? Právě se chystáte přečíst si první kousek ze série rozhovorů, které povedeme s osobnostmi, se kterými spolupracujeme, a kteří jsou nám často inspirací, o kterou bychom se chtěli podělit.

Pokud navštívíte webové stránky firmy QapLine, velmi rychle dostanete pocit, že pokud jde o přepravu, jste na správné adrese. Firma zajišťuje převážně silniční dopravu po Evropě, ale i nízkonákladovou kontejnerovou po celém světě. Poradí si s nebezpečným i nadměrným nákladem a postaráno o Vás bude jako v bavlnce především díky jejich nadčasovému softwaru. Přečtěte si příběh otce a syna, kteří společně prorazili do světa díky svému stylu vedení společnosti. Na otázky odpovídá Jindřich Machan Jr., spolumajitel firmy QapLine.

 

Koala42 vs. QapLine


  • Jak jste se Jindro k tomuto druhu podnikání dostali?

Můj otec v tomto oboru pracoval téměř celý profesní život. Roku 2013 založil spediční firmu QapLine, do které jsem o 3 roky později také nastoupil.

 

  • Předpokládáte, že do firmy po Vás nastoupí i Vaše děti?

Ještě žádné děti nemám, takže opravdu nevím. Každopádně by to bylo asi příjemné.

 

  • Jaký je váš pohled na inovace ve vašem oboru? Jak se tento obor během let vašeho působení proměnil?

Náš obor se změnil zásadně. Když mi otec občas vypráví, jak tento obor fungoval před 25 lety, přijde mi to někdy až nemožné. Když to porovnám s dnešní dobou, změnilo se v podstatě všechno – dopravní obslužnost, množství přepravovaného zboží, požadavky na rychlost přepravy, byly zrušeny hranice, změnily se předpisy, a hlavně byly zavedeny nové informační technologie.

 

  • Pokud byste se podíval do budoucnosti, jak si myslíte, že se váš obor podnikání ještě promění?

Nejsem věštec, ale myslím, že se ještě velmi promění.

Věříme, že za změnou bude stát i naše firma – že celý proces vyřizování přeprav se částečně zautomatizuje a tím výrazně zjednoduší.

 

  • Jak vaše činnost vypadala před zavedením nového softwaru?

V procesu vyřizování zakázky (přepravy) bylo poměrně dost prostoru pro chyby, tím pádem i pro spoustu vylepšení.

Před zavedením softwaru jsme s dopravními partnery komunikovali buď přes telefon, nebo jsme nabídky přeprav posílali emailem každému zvlášť. Dnes díky aplikaci, která funguje na cloudu, dokážeme oslovit větší množství relevantních dopravců v mnohem kratším čase.

 

  • Pomohlo vám řešení aplikace nějakým způsobem v přizpůsobení se aktuální situaci?

Samozřejmě. Jak už jsem říkal, aplikace nám běží na cloudu, takže jsme bez větších problémů a s minimální investicí mohli začít všichni pracovat z počítače z domu.

 

  • Jak tedy zvládáte aktuální situaci obecně? Jaký byl průběh posledních dvou měsíců ve firmě, co vás tahle situace naučila?

Pochopitelně jsme zaznamenali pokles zakázek. Myslím, že je to především tím, že byl omezen trh, např. byly zavřené automobilky – tím pádem i jejich dodavatelé, mezi kterými máme také klienty. Hned, jakmile byl vyhlášen nouzový stav, jsme se přesunuli na homeoffice a do kanceláře jsme chodili (vždy pouze jeden) zhruba jednou týdně. A to kvůli dokumentům, které je potřeba zpracovat, a chodí nám poštou. A co nás tahle situace naučila? Spíš bych řekl, že nám ukázala směr, kterým bychom měli pokračovat.

  • O jaký směr se konkrétně jedná?

Musíme se více věnovat aplikaci. Vymýšlet a spolu s našimi zákazníky konzultovat, jak by mohla fungovat a postupně tyto nápady měnit v realitu. Například, aby se aplikace stala uživatelsky příjemná i pro naše dopravní partnery, a dokumenty, které posílají dnes převážně poštou, nahrávali přímo do aplikace.

 

  • Máte nějaké vize do budoucna, kde vidíte potenciál pro svůj růst?

Vize do budoucna máme. Téměř všechny jsou spojené s vývojem softwaru. Takže jednoznačně náš software je potenciálem našeho růstu.

 

  • Co je pro vás nejdůležitější ve vašem podnikání?

Nejdůležitější je pro nás spokojený zákazník, kterému dokážeme zařídit přepravu zboží podle jeho požadavků tak, aby se v průběhu přepravy nijak nemusel stresovat. Ono totiž zařizování přeprav někdy stresující být může. K tomu, abychom toto splnili, nám pomáhá naše velká a přesná databáze dopravců, která je pro nás taky velmi důležitá.

 

  • Co hodnotíte za sebe jako největší úspěch vaší firmy?

Asi bych zůstal v blízké minulosti nebo spíš přítomnosti a jako největší úspěch bych uvedl to, že jsme zvládli projít toto krizové období, které bylo zkouškou pro spoustu různých firem. Myslím, že je to z velké části i díky tomu, že jsme finančně zdravá firma.

 

  • Pokud byste měli poskytnout budoucím podnikatelům nějakou radu, co by to bylo?

Věřte svým schopnostem a nápadům!

Otec si hned na začátku podnikání dělal jakýsi průzkum trhu – zjišťoval si jaká je konkurence. Zjišťoval, které firmy by měly o naši službu zájem.

Potom na základě zjištěných informací sestavil business plán a sehnal si u banky finanční prostředky.

To byl základní kapitál, který potřeboval pro to, aby se firma rozjela. Aby se rozjela správně, je potřeba si vše dobře spočítat a nastavit cash flow. Ono můžete mít nastavenou splatnost u dodavatelů stejnou jako u odběratelů, nicméně náklady na výplaty, nájmy a odvody státu se musí platit víceméně hned. Takže je opravdu důležité si to dobře spočítat, raději i víckrát.

Byla by škoda, kdyby dobrý nápad skončil na penězích.

Děkujeme za rozhovor, přejeme, ať se v podnikání daří i nadále. 

Dozvědět se více